Co napsali o summitu...

Nemá smysl rozepisovat se o něčem, co už je "dávno" za námi, co už bylo prodebatováno zleva i zprava, odshora až dolů. V čem má ale spočívat úloha tohoto kraťoučkého článku je shrnutí. Shrnutí těch kvant a kvant informací, které na nás útočí ze všech stran. Shrnutí detailů, v jejichž záplavě často ztratíme samotnou pointu. Na začátek pár základních informací:

Co je NATO?
NATO (často také Severoatlantická aliance) je vojensko-politické seskupení spojující státy Evropy a Severní Ameriky. Základním dokumentem aliance je Severoatlantická smlouva (dokument vycházející z Charty OSN), podepsaná 4.4.1949 ve Washingtonu. Spojila 10 evropských a 2 severoamerické státy za účelem vzájemné spolupráce a obraně na základě dobrovolnosti.
Dnes zahrnuje NATO 19 států, o členství dalších se jednalo na listopadovém summitu v Praze.

Důvody vzniku
Poté, co západoevropské státy splnily svůj závazek redukce zbraní a výzbroje a demobilizace vojsk, SSSR nejevilo snahy řídit se jejich příkladem. Hlavním důvodem vzniku aliance byla bezpochyby expanzionistická politika a praxe Sovětského svazu, také však reakce na potlačování základních lidských a občanských práv.
Severoatlantická aliance byla založena na základě smlouvy mezi členskými státy, svobodně uzavřené každým z nich po veřejné diskusi a řádném projednání v parlamentu. Smlouva potvrzuje jejich individuální práva, jakož i jejich mezinárodní závazky v souladu s Chartou OSN. Ukládá všem členským státům sdílet rizika a povinnosti, stejně jako výhody kolektiví bezpečnosti a vyžaduje od každého z nich závazek nevstupovat v žádné jiné mezinárodní ujednání, jež by mohlo být v rozporu se smlouvou.

A teď už konkrérně o summitu. Hlavními tématy letošního listopadového summitu konaného v Praze byla jednání ohledně terorismu, konkrétně problémy s iráckým prezidentem Saddámem Husajnem (částečně také jako reakce na 11.září 2001), problematika rozšiřování Aliance a rozhodnutí o přijetí dalších sedmi států a konečně úloha Severoatlantické aliance v budoucnosti (čili její nutnost transformace).
Tedy: co napsali o...

...nových uchazečích o členství

Vojenská připravenost Slovenska, Slovinska, Bulharska, Rumunska, Litvy, Lotyšska a Estonska je sporná. NATO proto přišlo s nápadem. Oprášilo starou werichovskou zásadu "ten dělá to, ten zase ono a dohromady uděláme moc".
Zlínské noviny, 21.11.2002

V rozhovoru řekl (Bush): "Vzpomínám, že po 11.září aliance prohlásila, že napadení USA je napadením nás všech. Teď mohu totéž říci o Litvě, Rumunsku, Česku, tedy zemích, které jsou či se stanou členy aliance."
Mladá fronta DNES, 19.11.2002

...o válce proti Iráku

Prezident Václav Havel, jehož Bush označil za svého přítele a velkého evropského politika, i premiér Vladimír Špidla slíbili, že americkou válku proti Iráku podpoří, pokud irácké vedení nepřesvědčí, že již nevlastní zbraně hromadného ničení.
Zlínské noviny, 21.11.2002

Máme jít do války, i když ji OSN neposvětí? Top je velmi těžké posoudit. V tom hraje roli tisíc a jedna rozmanitých souvislostí. Principiálně platí: čím silnější mandát pro kampaň proti Iráku, která se týká především zbraní hromadného ničení, tím lépe. Uvidíme, zda Irák bude mařit práci ispektorů. Ale v poměrně krátké době bude třeba na tuto otázku odpovědět.
Václav Havel pro Mladou frontu DNES, 19.11.2002

Členové aliance se liší v názoru, jak naléhavé je odzbrojení Iráku, o něž Bush usiluje již měsíce. Analytik Brookingsova ústavu Ivo Daalder tvrdí, že Evropané nadále považují "sílu za poslední prostředek". Spojené státy však podle něj ukázaly svou iráckou politikou a dříve v Kosovu, že považují "sílu za první nebo přinejmenším velice včasný prostředek".
Mladá fronta DNES, 19.11.2002

...protestech proti NATO

49% lidí hodnotí nadcházející zasedání Aliance kriticky, zatímco kladný postoj k němu zaujímá jen 37% lidí. Výsledky vyplynuly z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Týden, 18.11.2002

Summit není zadarmo. V současné době na něj vláda uvolnila zhruba 800 milionů korun, podle zahraničního tisku tedy nejméně dvakrát více, než stál summit NATO v Madridu před pěti lety.
Týden, 18.11.2002

Rozpory současného kapitalismu - a stejně tak planetární propasti - se zvětšují a na stranu revolucionářů se přidávají i ekonomové, byznysmeni a politici hlavního proudu. I když v české kotině to zatím není zřetelné.
Euro, 25.11.2002

Proti globalizaci je hodně lidí z nejrůznějších důvodů: Ze strachu, že ztratí práci, že zdraží některé produkty, že do země přijde mnoho levných pracovních sil, že kologové zavřou jejich provoz, že podporuje vládu mužů, ze solidarity se třetím světem, nebo že jejich město bude k nerozeznání od jiných na celém světě...Jako kdyby to slovo neexistovalo a existovaly jen fenomény, které za ním stojí v zákrytu.
Mladá fronty DNES, 21.11.2002

Policie se přichystala na tisícové zástupy demonstrantů. Jenže ti nepřišli.
Mladá fronta DNES, 21.11.2002

Slyšel snad někdo o případu, že nebylo vízum uděleno politikům či vládcům Saúdské Arábie? A můžete si být jisti, že se tam z evropského pohledu (Saúdové říkají, že jejich společnost je založena na jiných zvycích) lidská práva porušují skutečně každý den a také masově. Jenže Saúdská Arábie je strategický spojenec USA, je bohatá a má ropu, hodně ropy. Pak už se o vízu tolik neuvažuje. Bělorusko je naproti tomu jenom málo významné a jeho trh není pro svět zatím nijak přitažlivý.
Viliam Buchert pro Mladou frontu DNES, 18.11.2002

Myslím, že následující článek stojí zato otisknout celý, proto mějte trpělivost:

NATO, nebo sjezd KSČ?
Tak jsem zase po letech stál na ulici, proti mně policista v mých letech a chtěl občanku. "Proč?" zeptal jsem se. "Bude to zasedání, už kontrolujeme každého..." Nedořekl a já jsem si vzpomněl, jak kdysi mě a partu mých kamarádů kontrolovali policajti, kteří celé noci před akcí hlídali velké ploty a zdi, aby je někdo nepopsal něčím nepatřičným. A najednou těch vzpomínek bylo víc. Například na banány, pomeranče, maso na řízky, co se náhodou objevily po letech v obchodě, a na řeči pana Vondry, že by bylo dobře, aby velké obchodní řetězce udělaly výprodeje. Na soutěže o tom, co víme o dějinách KSČ, a podobnou soutěž, která před chvílí proběhla v rádiu a byla o NATO. Výherce soutěže o KSČ se směl zúčastnit zahájení sjezd, jiný výherce se zúčastní oběda v rámci jednání NATO. Když přijížděl Brežněv do Prahy, byla uzavřena Leninka, jen pionýři na povel mávali vlaječkami. Pan Bush bude mít smůlu, bude na Evropské sám. Ale to je jen opomenutí. Určitě by se dal přemluvit dnešní Pionýr a děti by byly. Pár vzpomínek, ale byly si tak podobné v té servilitě, že se nedaly neporovnat. Ale ze vzpomínek nejde žít. Díval jsem se na toho policistu, na všechen ten mumraj kolem, na ty miliony vyhozené za dva dny v době, kdy stovky našich spoluobčanů nemají kde bydlet. Kolik vysoušečů by se dalo koupit za jednu jedinou svačinku vyvolených, kolik lidí by mohlo bydlet, kdybychom summit po povodních odřekli...
Jan Pelc pro Mladou frontu DNES, 19.11.2002

...prospěšnosti NATO a summitu

I ti odpůrci aliance, kteří tuto organizaci pokládají za přežitek studené války, by si měli uvědomit, že dnešní NATO je už opravdu jiné. Jinak by bylo sotva možné, aby americký prezident zamířil ze summitu přímo do Moskvy.
Euro, 25.11.2002

A ještě ohlas na kritiku pana Pelce pod názvem: NATO, nebo sjezd KSČ? uvedenou v plném znění výše:

Tak nám spisovatel Jan Pelc v článku NATO, nebo sjezd KSČ? předvedl, jak je snadné nepochopit základní rozdíly v politickém dění. V těchto dnech se chystá v našem státě významná událost. Sejdou se zde státníci mnoha států. Seskupení, které jediné bude schopno v budoucnu odolávat terorismu všeho druhu. Není nesnadné pochopit jeho význam i pro nás, občany Česka. Je pravda, že každé takové setkání znamená i omezení místních obyvatel. Je to opravdu podobně, ať už přijedou představitelé různých států či papež, ale i v případě, konala-li rodná KSČ svůj sjezd. Škoda, že český spisovatel Jan Pelc nedokáže pochopit ten zásadní rozdíl.
B.Ludvík (Šumperk) pro Mladou frontu DNES, 21.11.2002

...budoucnosti NATO

Má-li NATO přežít jako efektivní vojenské souručenství, musí být schopno nejen pružně reagovat kdekoli ve světě, ale také účinně čelit hrozbě terorismu. To bude možná v 21.století jeho hlavní úkol.
Týden, 18.11.2002

Pro Čechy a Slováky může být pražské jednání symbolem jakéhosi opětovného sjednocení. Po rozpadu československé federace se oba národy poprvé setkávají na půdě tak významné mezinárodní organizace. Tento dojem může být ještě vyšší, pokud bude opravdu následovat užší spolupráce obou zemí ve vojenské oblasti.
Euro, 25.11.2002

Každou zemi pochopitelně zajímá, co se děje na její hranici. Vstupem Pobaltí do NATO - z Tallinu dojedete do Petrohradu za pár hodin na kole - se na hranici Ruska objevuje vojenskopolitická organizace, do níž nepatříme. To samo o sobě je důvodem pro znepokojení. Ale přesto v tom všem existuje prostor pro optimismus.
Putinův poradce Sergej Jastržembskij pro Mladou frontu DNES, 21.11.2002

V pražském summitu je možno najít hodně symboliky, ale jeho obsahem je mnohem více než pouhá symbolika. Rozhodnutí, jež v Praze učiníme, vyzbrojí NATO pro střet s novými hrozbami - k tomu, aby bylo páteří naší obrany v novém století. Úspěch nám pomůže zaručit bezpečí nynějších generací i těch, které přijdou po nich.
Tony Blair pro Mladou fronu DNES, 18.11.2002

...na závěr

Summit v Praze v každém případě znovu potvrdil, že mezi všemi členy NATO existuje silné pouto. Tím hlavním důvodem nejsou společné hodnoty svobody a demokracie, jak se někdy až příliš vznešeně tvrdí. Samozřejmě, že "euroatlantické" hodnoty existují a bezpochyby hrají důležitou roli. Faktem ovšem také je, že NATO v minulosti ze svého středu nevyloučilo nedemokratické režimy v Řecku, Turecku či Portugalsku. Tím skutečným poutem v Severoatlantické alianci je společný nepřítel. Za studené války jím byl sovětský blok, nyní to jsou teroristé a státy, které by mohly zneužít zbraně hromadného ničení. Do jisté míry je jím rovněž mezinárodní organizovaný zločin, ale i nestabilita šířící se různými cestami (emigranti, problémy v ekonomických vztazích) z konfliktních oblastí.
Euro, 25.11.2002