Ramadán

Ramadán (nebo také saum=zdržet se něčeho) je devátým měsícem islámského kalendáře (je o 11-12 dní kratší než kalendář gregoriánský) a dobou velmi důležitou pro každého muslima. Označení pochází z arabského kořene ramida nebo také ar-ramad, což znamená intenzívní, spalující horko a sucho. Někteří lidé vidí v názvu symboliku: ramadán prý spaluje hříchy dobrými skutky, stajně jako slunce spaluje zemi svými paprsky. Saum je pohyblivým obdobím: jeho začátek je dán kombinací fáze měsíce a astronomických výpočtů, na různých místech islámského světa se však konkrétní datum liší.
Jednou z nejznámějších charakteristik ramadánu je čtyřicetidenní půst. Půst trvá od rozednění do setmění a například v Bagdádu oznamuje každodenní výstřel z děla stojícího u mostu al-Džumhúríja všem obyvatelům města, že mohou zasednou ke stolům nebo naopak začátek hladovění. Saum však nedoporučuje pouze zdrženlivost od jídla a pití, nabádá i ke střídmosti v kouření a intimním životě, zakazuje čichání parfémů, hněv a dokonce i pohled na věci, které nepřipouští zákon. Stejně jako není jasné, kdy vlastně ramadán zahájit, liší se jednotlivé muslimské země i v názoru na půst: nejpřísněji je například posuzován v Saúdské Arábii, kde za porušení zásad hrozí i poprava, v Kuvajtu se vše týká i cizinců a turistů, kteří za nedodržení příkazů mohou být uvězněni a to až do skončení měsíce. Výjimku od hladovění mají pouze duševně a chronicky nemocní, těhotné a kojící ženy, lidé na cestách (80 km od domova) a děti do začátku puberty, žádoucí je však zameškané dny nahradit. Na později si půst odkládají i menstruující ženy a ženy v šestinedělí, jimž je půst výslovně zakázán.
Ramadán je měsícem, kdy se prorok Muhammad (570-632 n.l.) setkával s archandělem Gabrielem, aby před ním opakoval Korán. Ramadán je měsícem Koránu, je tedy doporučeno Svatou knihu obzvláště pečlivě studovat, a to buď přímo četbou nebo alespoň nepřímo poslechem. Muslimové se oddávají speciálním modlitbám s názvem tarawih. Tyto modlitby se skládají z dvaceti částí, obvykle jsou přednášeny ve skupině a během měsíce je tímto způsobem odrecitován celý Korán.
Je nutné zvýšit aktivitu konání dobrých skutků, jelikož v tomto období jim Bůh (Alláh) dává dvojnásobnou odměnu. Muhammad kdysi řekl, že každou noc ramadánu vytáhne Alláh z pekla několik lidí. Pro rozvoj trpělivosti, skromnosti a vzájemného porozumění a pochopení neexistuje vhodnější období než právě saum.

Ramadán je prodchnut symbolikou: jeho začátek značí milost, druhá třetina odpuštění a poslední třetina je osvobozením od pekelného ohně. Posledních deset dní je považováno za obzvláště požehnané, zejména dvacátá sedmá noc, noc moci neboli osudu, o které byl údajně zjeven Korán. Celé, poměrně dosti dlouhé období, je zakončeno bujarou oslavou s názvem Eid-ul-Fitr.

Jak vypadá ramadán v praxi? Měsíc půstu velmi zásadně ovlivňuje běžný život více než miliardy věřících. Pracovní doba se zkracuje (9-13 hod), zkracují se také provozní doby věškerých obchodů, veřejných institucí a bank. Ve větších městech dochází k obrovským zácpám a častým dopravním nehodám způsobeným spěchem, neopatrností a nervozitou vyhladovělých řidičů. Jelikož je žádoucí ukončit půst co nejdříve po dané hodině (zvykem Muhammada bylo ukončit půst datlemi a pohárem vody), všichni se snaží být u večeře (nebo snad snídaně?) co nejdřív. Přese všechna omezení je ramadán měsícem s velkou společenskou aktivitou, scházejí se přátelé, navštěvují příbuzní a během těchto významných sociálních kontaktů se s ní až pětkrát více jídla než v jiných měsících v roce (údaj se týká Kuvajtu).

Ramadán je však spojen i s méně příjemnými záležitostmi: o Vánocích roku 1998 padly v Posu na indonéském ostrově Sulawesi první rány. Tento rok byl opravdu unikátní - křesťané a muslimové slavili své největší svátky ve stejnou dobu a v multináboženské oblasti se to muselo nutně projevit. Skupinka mladých lidí se tehdy opila a došlo k incidentu mezi dvěma dospívajícími chlapci - kamarády. Jeden z nich - křesťan - vytahuje nůž, druhý - muslim - poháněn strachem se běží ukrýt do nedaleké mešity. Podlaha posvátného místa je znesvěcena a začíná dlouhotrvající konflikt mezi dvěma náboženskými skupinami žijícími do té doby ve vzájemné shodě. Napjatá situace trvá dodnes.

Každý muslim by měl využít ramadán jako vhodný okamžik pro navázání (nebo znovunavázání pokáním) silného vztahu mezi ním a Bohem. Je to čas pro vnitřní sebezpytování, oddání se modlitbě, konfrontace našich úmyslů s Božím zákonem, čas pro dobré skutky a hlavně pro to, ukázat všem, co znamená být dobrým muslimem. Aneb jak řekl HLInifa Deen, významný muslimský autor:"Je to soukromá záležitost, jen mezi námi a Bohem. Je to zápas proti vnitřnímu člověku: současně je to také období, ve kterém si člověk uvědomí svou osobní slabost."