Summit NATO trochu jinak

Sobota, 16.11. 2002, něco málo před polednem. Na "Maliňáku před Centrumem se začínají pomalu scházet lidé. Někdo přichází sám, jiní dávají přednost menším skupinkám. Jedna bílá igelitová stříška (snad kdyby pršelo, snad aby bylo vidět, kdo to tady vlastně mluví), rozhrkaný stolek s pár propagačními letáky, várnicí a buchtami v krabicích od bot. Hlasitá hardrocková hudba, kanady, dredy a všude spousta foťáků. To se sešli anarchisté...
Inu, těžko říct, jak to vlastně bylo. Kolik z nás tam o víkendu bylo protestovat, kolik z nás jen tak očumovat. Každopádně konečná bilance: takže "báj voko" slabá stovka lidí, slabých deset dreďáků, pár opravdových anarchistů (většina se asi i navzdory docela fajn počasí rozhodla zůstat v posteli), pár těch, koho to doopravdy zajímá. Nebo ne?
ČT1, Prima s živým vstupem, několik desítek fotografů, novinářů, zpravodajů...Vedle mě stojí děda v kožené bundičce a zaujatě naslouchá projevu linoucímu se z ne zrovna dobře připojeného mikrofonu. Docela nepříjemný hlas občas vypadává, konečný efekt tím ale není příliš znehodnocen. Proti čemu se dnes protestuje? Na programu je právě aktuální summit NATO. Přítomnosti nejmocnějších z mocných v naší maličké republičce využíváme taky ke kritice tzv. kapitalismu, hodně pokroucené demokracie. I když: ono taky není divu: jakoby nestačily nedávné povodně, tato dvoudenní akcička bude pro naši kapsu taky pořádná pálka. Inu, když už, tak už. (Když jsme u toho: je 21.11.2002 21:15 hod a já mám docela aktuální informaci: zástupcí zemí NATO si dnes opravdu pochutnali. Chráněný, u nás velmi ohrožený rak potoční v tradiční české polévce-výsměch ekologům? Nebo snad jenom takový malý gurmánský zážitek?)
Nemá smysl se o summitu nadále rozepisovat. Každému z nás stačí jenom otevřít kterékoli noviny, jež jsou plné aktuálních informací, postřehů a názorů. Chtěla jsem to pojmout trochu jinak. To, že těch 800 milionů "dvoudenních" korun by s přehledem zaplatilo několik stovek povodňových bytů...budiž. Otázkou zůstává, co se v Kongresovém centru řeší a hlavně co se v Kongresovém centru vyřeší! Je potřeba zamyslet se nad tím, jestli je to všechno jenom o povodňových bytech. Je potřeba zamyslet se, jestli je to všechno jenom o summitu. Je potřeba hledat pozitiva. I přes to všechno špatné je třeba říct: summit je vlastně fajn.
Cynismus? Ó, kdepak! V devadesátém osmém, po Naganu: to jsme byli kolektiv. Před pár měsíci, po povodních (stejně jako v devadesátém sedmém) nás to všechny stmelilo. A teď? Nikdo nesouhlasí, deset milionů lidí nesouhlasí a přesto nic nezmůžou? Je čas pro kolektivní práci, je čas pro kolektivní názor, je čas pro kolektivní českou republiku. Summit je vlastně fajn, je schopný dát nás aspoň trochu dohromady. Je přece jenom lepší nadávat společně, než si hrozit navzájem...

Shrnutí summitu můžete očekávat snad v následujících dnech.

Zpět