Život
podle knihy
(Eliška)
Můj
boj. Tedy - jeho boj. Adolf Hitler (vl. jménem Schickelgruber -
Schickelgruber se mu zdálo být "tak obhroublé, tak
křupanské, a kromě toho i nemotorné a nepraktické") se
narodil jako jeden ze šesti dětí Kláře Pölz a státnímu
úředníkovi Aloisi Schickelgruberovi. Pouze on a jeho mladší
sestra Paula se díkybohu (nebo snad bohužel?) dožili
vyššího věku.
Každopádně narozdíl od obecných představ jeho dětství
bylo poměrně šťastné a domů nosil ze školy samé
jedničky. V roce 1901 nastoupil do reálného gymnázia v Linci,
kde však jeho dosavadní úspěchy vystřídala studijní
katastrofa. Jediná dostatečná v prvním ročníku byla z
kreslení a narozdíl od svého otce, který chtěl mít ze
svého synka státního úředníka, Adolf Hitler přesně
věděl, co chce, chtěl být malířem - to byla jeho jediná
jistota, které se držel, protože měl bezpochyby velký
talent.
Když 7.ledna 1903 Aloise Hitlera skolil infarkt a rodina
pocítila jakési uvolnění, čtrnáctiletý Hitler ukončil
gymnázium v Linci, aby se později již jako osmnáctiletý
mladík mohl hlásit do Vídně na tehdejší Akademii
výtvarného umění a stát se umělcem.
Tam ho však nepřijali (a důvod? "ukazované kresby
nedostatečné, málo hlav") a záhy se dozvídá o nemoci
své milované matky, která roku 1907 zemřela na rakovinu prsu.
Byl to pro něj velký šok ("Otce jsem ctil, matku jsem
však miloval."), a tak znovu odjíždí do Vídně. Tam
později jako velmi chudý dělník, jak píše ve své knize,
formuloval své myšlenky.
V knize Mein Kampf, kterou
napsal ve vězení v Landzbergu, kam se dostal po neúspěšném
puči v Mnichově roku 1923, popisuje svůj život od samého
dětství, které opravdu bylo poměrně šťastné, až na spory
s otcem ohledně jeho budoucího zaměstnání. Adolf Hitler
chtěl být umělcem.
Jeho nenávist k Židům však nepramení již z dětství. A
jací podle něj Židé jsou si uvědomil až ve Vídni. V jedné
z kapitol knihy Mein Kampf popisuje asi na čtyřiceti
stránkách vývoj Židů, kteří zpočátku přicházeli jako
cizinci a jako cizinci se také chovali. Postupně se ale začali
zařazovat k ostatnímu obyvatelstvu, podlézat šlechtě a tím
se dostávali do vyšších pozic, z kterých okrádali své
podřízené. Jejich myšlenkou prý bylo ovládnutí Německa a
později celého světa. Ale jako čistá rasa se Hitlerovi
jevili pouze Árijci, a tak se v knize objevují nenávistné
věty na účet Židů. Také je popisuje jako egoisty, protože
Žid prý postrádá árijský idealismus, tím myslel ochotu
obětovat se pro celý národ s myšlenkou lepšího státu pro
další generace. Adolf Hitler nepovažoval Židy za
náboženskou skupinu, ale za rasu.
Také jeho smýšlení o sociální demokracii bylo negativní,
tady jsem objevila první bod zlomu, a to proč je tato kniha
zakázána.
Své
myšlenky v této knize opakuje tak důrazně a s
přesvědčením, že jsem si po prvním dnu čtení této knihy
říkala: "Na co je vlastně ta stupidní demokracie?"
Po asi třech dnech čtení jsem sympatizovala s některými
Hitlerovými názory, s kterými bych v životě nesouhlasila.
A právě v tom vidím ten zákaz. Já nejsem žádný
zapřísáhlý fanatik, a přesto mě ta kniha dokázala tak
ovlivnit. Jedno je ale jasné (alespoň jsem to tak pochopila):
Adolf Hitler byl velmi inteligentní člověk, jenž přesně
věděl, co chce, a jenž to dotáhl z chudého dělníka na post
revolucionáře světa.
Přesvědčení Adolfa Hitlera o vlastní pravdě bylo tak
obrovské (jak to nakonec vyplývá z pěti set stránek
dvoudílné knihy Mein Kampf), že si na svou stranu dokázal
přetáhnout miliony lidí, s jejichž pomocí se nakonec pokusil
o nadvládu celému světu.
Kdybych se však měla ještě vyjádřit k zákazu propagace
téhle knihy: myslím, že mi její přečtení nijak citelně
neublížilo, ba naopak. Snad by měla být přístupná pouze ve
vyšších a odborných knihovnách, aby si ji (promiňte mi ten
výraz) nemohl přečíst každý "debil".
Protože tahle kniha JE návod. Vím to já a věděl to i sám
Adolf Hitler, který Mein Kampf (svou vlastní knihu!) před
válkou také sám zakázal.
Takže až zeptáte, kdo byl
vlastně Adolf Hitler. Šílenec? Psychopat? Je jasné, že to
byl člověk s pevnou vůlí a úsilím, který uměl ovlivňovat
ostatní lidi, a možná, že kdyby do svých náčrtů tehdy
zařadil "více hlav", nemusel se stát největším
revolucionářem všech dob a mohli jsme se dnes učit o velmi
nadaném malíři Adolfu Hitlerovi.
Hitlerovské perličky 1. Viděla jsem v televizi film s názvem Hitlerovy ženy a všimla jsem si, že každá, se kterou měl "užší vztah" se alespoň jedenkrát pokusila o sebevraždu (ať už úspěšnou či nikoli). Stejně jako jeho neteř Geli, se kterou prý měl velmi blízký vztah, který dokonce přerostl v milostný poměr. Byla nalezena 18.září 1931 ve svém pokoji s průstřelem srdce. 2. Adolf Hitler měl pouze jedno varle. Tradovalo se, že druhé mu bylo ustřeleno za první světové války, ale dnes víme, že s touto vrozenou vadou již přišel na svět. 3.Jeho sexuální praktiky byly přinejmenším podivné. Údajně nebyl schopen klasického styku a sexuální uspokojení dosáhl pouze tehdy, pokud do něj žena kopala nebo na něj močila. 4. Po otřesném zážitku na střední škole se stal zapřísáhlým nekuřákem a abstinentem (i když toto pravidlo ve výjimečných situacích porušoval). Tehdy se prý poprvé a naposledy při příležitosti oslav konce roku opil. Ráno se však probudil na poli a bez svého vysvědčení. Vydal se tedy do školy s tvrzením , že jej ztratil. Lež má krátké nohy, proto brzy vyjde najevo: jeho vysvědčení se totiž našlo - roztrhané na čtvrtky a se zbytky něčeho, co rozhodně nepřipomínalo školní inkoust. Adolf Hitler si totiž vysvědčením nahradil toaletní papír. Po tomhle potupném zážitku si prý slíbil, že se už nikdy nedotkne alkoholu. 5. Hitlerův režim je často označován jako Třetí říše. První říší byla Svatá říše římská, druhá ta, kterou založil Bismarck (ve své knize Bismarka Hitler obdivuje). Hitler sám ale pojem Třetí říše nepoužíval. 6. A ještě jedna kniha, tedy jedna z těch, která mě v knize Mein Kampf opravdu nadchla. Byl to názor na demokracii a Židy a zněl nějak takhle: "Pouze Žid si může v tomto hnoji dadaistických vět najít "osobní požitek". |
Autor: E.Coupkova@seznam.cz