CABARET

John Kander - Joe Masteroff - Fred Ebb

Sobota 1.3.2003, 19:30, Městské divadlo Brno
Netrpělivé a málem zoufalé uvaděčky se snaží co nejrychleji uvést ševelící hosty do sálu a usadit je na jejich "čestná" místa, ale vybraně oblečené dámy a ještě elegantnější pánové s volným lístkem jsou přesvědčeni, že "herci přece mohou počkat". Upřímná snaha starších paní dodržet plán končí "pouhým" čtvrthodinovým zpožděním.

19:45
Můžeme začít. Na pódium vystupuje Igor Ondříček a v x (iks) různých jazycích vítá všechny hosty. Kde? No přece v Cabaretu! Mladý americký spisovatel Clifford Bradshaw přijíždí 31.12.1929 do Berlína, aby zde našel inspiraci pro svou novou knihu. V rámci oslav blížícího se nového roku se zde v podniku s podivnou pověstí seznamuje s mladou rozšafnou dívkou Sally, která dočasně změní běh jeho, do té doby spořádaného, života. Netrvá dlouho a nešťastná Sally se stává Cliffovou spolubydlící. Smělé dílo vycházejícící z povídek Christophera Isherwooda a divadelní hry Johna van Drutena I am a camera může pokračovat. Neustálá konfrontace reálné roviny představované osobou amerického spisovatele a zkresleného pohledu a nadsázky kabaretu uvede i méně pozorného diváka do zmatené situace třicátých let dvacátého století, kdy hitlerovská politika začíná pomalu, ale jistě ovlivňovat životy všech lidí. Cabaret však není hrou politickou, zabývá se konkrétními lidmi, kteří ve své naivitě, lhostejnosti a krutosti, stejně jako soucitu a nesouhlasu demonstrují berlínské obyvatelstvo své doby, které se na jedné straně marně snaží uniknout zhoubnému vlivu nacionálně socialistického teroru, na straně druhé z něj sobecky a bezohledně těží.

21:45
Nekonečná přestávka, tak trochu usínám. (Rozhodně to není vinou muzikálu považovaného za jeden z nejlepších, jaké kdy byly napsány!) Mezitím, co se ostatní občerstvují (asi už se nemůžou dočkat rautu, od kterého je dělí ještě dobrá - i když ta kratší - polovina představení), si prohlížíme výstavu nějakých obrazů.

22: a několik minut
Efektní scény a perfektní hudba se prolínají celou druhou polovinou, aby ke konci vyústily v hromadné a srdceryvné zakončení: plné pódium lidí (velká většina s hákovými kříži na rukávech) zpívajících...bez urážky, ukolébavku a do toho hřímající Ondříčkův-Hitlerův hlas: "Moje vůle je vaše vůle..." A typický sáhodlouhý potlesk, na bezchybné provedení snad trochu střízlivý, jaký snad nezažili ani při brodwayské premiéře roku 1966. Perfektní propracovaná věcička, o jejíž popularitě svědčí když už ne proslulá filmová verze Boba Fosseho natočená šest let po divadelní premiéře, tedy určitě ocenění a titul Muzikál roku, kterého se Cabaret dočkal na Brodwayi více než třicet let po svém prvním uvedení.

22:48
Všichni se derou do šatny: začíná raut. Ještě trochu svlažit hrdlo a adieu!

Režie: Pavel Fieber j.h.
Hrají: Ján Jackuliak nebo Igor Ondříček nebo Stano Slovák, Radka Coufalová nebo Jitka Čvančarová nebo Helena Dvořáková nebo Markéta Sedláčková, Petr Gazdík nebo Petr Štěpán, Zdena Herfortová nebo Miroslava Kolářová, Karel Janský nebo Ladislav Kolář, Alan Novotný nebo Tomáš Sagher nebo Viktor Skála, Jana Musilová nebo Pavla Ptáčková nebo Ivana Vaňková a další.
Bylo by hříchem nezmínit skvělý orchestr.